-Jo, tohle je hejtík ve stylu 1000 věcí co mě serou, což mě vůbec nesere-
Pokud jste aspoň někdy v životě
chodili pravidelněji plavat do bazénu, ať už jste chtěli potrénovat svou
fyzičku, abyste přestali tak šíleně funět při chůzi do schodů nebo vyhledáváte
vysokou koncentraci chlóru, určitě jste na tento jev narazili. NÁVŠTĚVNÍK
BAZÉNU, CO PLAVE ZÁSADNĚ NA OPAČNÉ STRANĚ DRÁHY NEŽ JE BĚŽNÝ.
Znáte
to, celí žhaví jste si vygooglili tréninkový plán, který stejně nehodláte dodržovat, zespod skříně jste vyndali
jednodílné plavky a plavecké brýle. Taky jste se konečně dokopali k nalezení
bazénu s přijatelným vstupným, proklikali se jeho webovkama až k otevírací
době a konečně se vám taky podařilo sladit svůj denní harmonogram s hodinama
pro veřejnost. Po cestě jste nezabloudili a taky se vám po různě dlouhý době nečinnosti povedlo nasoukat se do plavek. Vzali jste si dokonce i ručník, načež gratulujete sami sobě.
V bazénu při zběžném
obhlédnutí terénu většinou zjistíte, že první tři dráhy jsou pronajaté pro
LaManchisty, další dvě jsou zaplněné osobami, které plavou , nic ve zlým, takzvaně na „paní
Radovou“ (tzn. s hlavou nahoře aby si pokud možno nenamočily účes), další
dráha je prostě jen přeplněná a tak vám při troše štěstí zbyvá v průměru 1 vhodně vyhlížející dráha.
Vlezete
do vody a začnete plavat… Když tu se
objeví, a je to tady, plavec neznalý nepsaných bazénových pravidel, BAZÉNOVÁ NOČNÍ MŮRA. Jedná se v zásadě o jednoho ze dvou typů expertů: první plave paní Radovou přesně uprostřed tak, aby se nedal předjet
ani z jedné, ani z druhé strany a druhý plave zásadně v opačné straně
dráhy. Těžko říct, co je lepší.
Poté co vám začnou docházet nervy
se vám nabízí několik způsobů řešení tohohle problému. Nejefektivnější bývá
změnit dráhu – což ale většinou kvůli lamanchistům a napaníradovouistům nejde.
Takže nezbývá nic jiného, než vyhlásit expertovi boj - typ „uprostřed“ můžete zkoušet obeplout
jak chcete, ale i když už se náhodou dostanete do mezírky mezi ním a
ohraničením dráhy, dostanete většinou tak akorát kopanec do žeber. Zbývá vám
jen zuřivě plavat a doufat, že si jedinec všimne toho, že plave „nějak blbě“. Většinou
velmi naivní předpoklad. U druhého typu záleží na jeho umíněnosti. Situace se
občas dá vyřešit tím, že prostě plavete na správné straně a to i když vidíte,
že se k vám váš oblíbený spoluplavec přibližuje ve stejné straně dráhy. Pokud
není úplně zabedněný, uhne - někdy je ale příliš brzo se v takové situaci radovat, jelikož to hned za váma většinou nejkratší cestou veme zase do blbýho směru. No a pokud neuhne, skončí to srážkou a vy si pravděpodobně vyslechnete
něco jako „Kam čumíš?“...
A co z toho plyne? Prosím, fakt vás prosím - plavejte vpravo. Přesně tak, jak chodíte. Jednoduchý co?
Žádné komentáře:
Okomentovat