Idioti, Lars von Trier, 1998.
Již je to pár týdnů, co jsem viděla Trierovo dílo s podtitulem "Idiotský film o idiotech pro idioty", ale já si vlastně uvědomuji až teď, jak bylo dobré, silné a provokativní. Při sledování filmu se mne ujal takový zvláštní pocit, možná to bylo zhnusení, možná mne film určitým způsobem šokoval, rozhodně ve mě ale zůstala hořká pachuť provokace a ta i po několika týdnech trvá. Rozhodně to není ten z filmů, co vidíte a druhý den už ani nevíte o čem byl.
Příběh je o partičce intelektuálů, jejichž zálibou je hrát si na idioty. Navzdory konvencím dávají svému "vnitřnímu idiotovi" prostor k realizaci a to v bazénu, v restauraci (opravdu povedený návod na to, jak nemuset v restauraci platit), na exkurzi v továrně či v domě, kde společně žijí. Na první pohled rozhodně podivná, šokující záliba, nejen pro "běžné" účastníky těchto situací, ale i zcela záměrná provokace diváka. Na druhý pohled opravdu zajímavý způsob dosahování osobní svobody, útěku ze zaběhnutých kolejí normálního života, protestu proti konzumnímu žití... Dokáží ale předstírat idioty i mimo svou komunitu? Jak se vypořádají s tímto morálním dilematem? Koukněte se sami :)
Youtube umožňuje zkouknout oficiální trailer jen po příhlášení.. vlastně se nedivím - např. scéna sexuálních orgií byla opravdu hodně odvážná. Tak tady je aspoň malá ukázka - závěrečná scéna.
Nikdy nikdo nikam nikde, nebo dycky každej všude všechno? Aneb Velevážené panstvo.. JEDNOU to přijít muselo. PS: uvidíme, jak dlouho mě bude blog bavit.. kdyžtak ho dám na chvíli k ledu, či uležet jako vánoční perníčky.. Takže promiňte pokud tu nebude nic víc než prostě nic :)
středa 30. května 2012
pondělí 21. května 2012
Citronáda
Cukr, káva, citronáda
a ten, co za rohem šeptá "máš mě ráda?"
cukr, káva, citronáda
sladká, slaná,
marná sláva,
chuť života není dána.
a ten, co za rohem šeptá "máš mě ráda?"
cukr, káva, citronáda
sladká, slaná,
marná sláva,
chuť života není dána.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře (Atom)