Děj odehrávající se v pomyslném času a pomyslném prostoru, ve zidealizované vesničce iDEATH, vypravěč beze jména a melounový cukr prostupující vším.. Může se to zdát absolutně bez logiky, ale i v tomhle "mimoprostoru" se odehrává docela obyčejný příběh :)
Tahle próza mě vážně zaujala, doporučuji ( i když to není zrovna oddechovka) a zítra jedu do knihovny pro nějakou další věc od Brautigana :)
